Světové investiční mince (9) American Buffalo
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se vrátíme za Atlantik, kde vzniká slavný titul American Buffalo.
Minci Buffalo zdobí na obou stranách dva výrazné motivy. Na rubu je to bizon, zvíře tak typické pro severoamerický kontinent, podle něhož také platidlo dostalo svůj název. Pod opisem UNITES STATES OF AMERICA je uvedeno latinské rčení E PLURIBUS UNUM (z mnohého jeden), které Američané přijali za své a jež se dá vykládat jako známá moudrost „v jednotě je síla“. Ve spodní části nechybí slogan IN GOD WE TRUST (věříme v Boha).
Symbolem lícní strany je pak profil indiánského náčelníka, který je doplněn nápisem Liberty (svoboda). Motiv se objevil už na americké niklové minci z roku 1913, jeho autorem byl proslulý sochař James Earle Fraser. Údajně se inspiroval skutečným indiánským náčelníkem, o kterého se ovšem jednalo, dnes není zcela zřejmé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.
Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.
Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.
Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
