Cyril a Metoděj – známí jako Slovanští věrozvěstové, kteří v roce 863 dorazili z Řecka na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.

Bratři pocházeli ze Soluně. Mladší Konstantin (Cyril) byl filozofem v Konstantinopoli, Metoděj, původním jménem Michal, pracoval jako státní úředník. Oba se však později stáhli z veřejného života, vstoupili do kláštera a stali se mnichy. S misijní činností se seznámili už při cestě na Krym, kde měli za úkol obnovit vztahy s Chazary.

Na Velkou Moravu bratři vyrazili na základě pozvání, které velkomoravský kníže Rostislav směřoval byzantskému císaři Michaelovi III. Rostislav měl zájem na tom, aby se v jeho říši ujalo křesťanství, nechtěl se ale dostat pod vliv Franků, jejichž kněží už na Moravě působili.

Cyril a Metoděj byli v šíření evangelia velmi úspěšní, protože, na rozdíl od franských duchovních, kázali v jazyce Slovanů. Vytvořili písmo hlaholici, do něhož přeložili podstatnou část Nového zákona. V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. O dva roky později Konstantin zemřel a na Moravu se vrátil pouze Metoděj, který se měl stát arcibiskupem Panonie. Na oblast si však činil nárok také salcburský arcibiskup a nechal proto Metoděje uvěznit. Ten byl na svobodu propuštěn až po více než dvou letech, po intervenci papeže Jana VIII. Hlava církve zároveň potvrdila Metoděje v úřadě i zavedení staroslověnštiny jako liturgického jazyka.

Starší z obou slovanských věrozvěstů zemřel 6. dubna 884. Předtím si ale vychoval řadu následovníků, kteří však museli zemi násilně opustit. Metodějův dlouholetý rival německý biskup Wiching totiž u papeže pomocí intrik a pomluv dosáhl zákazu slovanské liturgie. Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy a spolupatrony Evropy. Český kalendář oba bratry připomíná 5. července, tento den je zároveň uznán jako státní svátek.