Nejdražší česká zlatá mince se vydražila za 1.200.000 Kč !
Těchto mincí se dochovalo pouze 8 ks. V prosinci 2006 se tento zlatý svatováclavský dvoudukát vydražil za neuvěřitelný 1 milion 200 tisíc korun.
Je to dosud nejvyšší cena zaplacená za československou minci.
Dražba dvoudukátu o váze sedmi gramů začínala na vyvolávací ceně 200 tisíc korun. Dražbu pořádala aukční síň Meissner - Neumann a v nabídce tu bylo 627 vzácných mincí z kolekce Karla Hackenschmieda, jenž uložil svoji sbírku na přelomu let 1937 a 1938 do bankovního sejfu, ze, kterého byla vyndána až na podzim 2006. Sbírka se prakticky celá rozprodala. Jednalo se přitom o unikátní a ucelený soubor mincí. Hackenschmied pracoval jako rada na československém ministerstvu financí a sbíral jen to nejkvalitnější co tehdejší numismatický trh nabízel. Vysoký finanční výnos z prodeje takové sbírky po 69 letech přitom není ojedinělý.
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
