PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.
S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.
Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (45)
Známky Žatce III – Žatecké zajímavosti
Předmětem předchozí části pojednání o žateckých účelových známkách byly známky hostinců, jejichž výrobní původ byl převážně v ražebně rodiny Lässigů. Některá pohostinství však užívala známky, jejichž zhotovitelé nejsou v současnosti známí. Zastavme se nyní u nich a také u dalších žateckých účelových ražeb.
Hotel Nachtigall1 (obr. A) byl zřízený v 80. letech z hostince Zur Nachtigall založeného v třetím kvartálu 19. století a pojmenovaného podle jeho zřizovatele Franze Nachtigalla. Jsou známé hotelové známky s čísly 84 a 12 (obr. 45–46), jejichž v ýznam však za současného stavu bádání nelze kategoricky interpretovat. Za použití identického lícního razidla byla zhotovená ještě hotelová známka na sklenici piva s opisem GUT FÜR EIN GLAS BIER bez zlomku 1/2 udávajícím objem piva (obr. 47), jaký byl na známkách popsaných v minulém pokračování. Nájemcem výše zmíněného hotelu byl v letech 1903–1904 Wenzl Thumerer. Kromě jeho čtyř známek na pivo, uveřejněných v předchozím díle, jsou známé také čtvercové známky s čísly 16 a 20, jejichž smysl rovněž nelze jednoznačně určit (obr. 48).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
