Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (2) Newton a padělatelé
Když Isaac Newton obdržel dopis o svém jmenování v královské mincovně, považoval to za příležitost jak se dostat do Londýna.
Z původně formálního místa se ale stala posedlost a z proslulého vědce se stal správce mincovny, který úspěšně zorganizoval přeražbu všech stříbrných mincí Anglie a stal se postrachem londýnských padělatelů.
Správce mincovny Isaac Newton byl v roce 1795 vědeckou celebritou, jejíž díla byla uznávaná po celé Evropě. Newton měl za sebou osobní krizi a byl rozhodnut se za každou cenu dostat z univerzity v Cambridge, kde se nudil. Jeho známí a přátelé po několik let oslovovali své patrony, aby slavnému vědci obstarali místo s odpovídajícím příjmem. V září roku 1795 přišla z Londýna zvláštní žádost: Mohl by se nejchytřejší muž Anglie Isaac Newton věnovat záležitosti národního významu a poradit, co má Anglie dělat s nedostatkem stříbrného oběživa? Newton se tímto problémem začal intenzivně zabývat a nakonec navrhl stažení všech stříbrných mincí z oběhu a jejich celkovou přeražbu tak, aby se nové mince nedaly okrajovat. Nové mince měly mít cenu kovu odpovídající nominálu, aby nedocházelo k jejich exportu. Newton zároveň doporučil změnit poměr ceny zlata a stříbra. Jeho návrh nakonec uspěl pouze částečně. 17. ledna 1696 bylo sice rozhodnuto o stažení všech mincí, ale nové ražby měly mít stejnou hmotnost.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.