Mincovnictví USA (4)
Zlatá horečka a válka Severu proti Jihu
Nález zlata v Kalifornii umožnil vznik nových nominálů a dolaru se i přes problémy se spekulanty a devalvaci v roce 1853 dařilo. Občanská válka však vyhnala z oběhu nejen zlaté a stříbrné mince ale i niklové centy a na scéně se opět objevila alternativní platidla. 70. léta 19. století se stala obdobím rekonstrukce a politizace oběživa. Budoucnost dolaru rozdělila americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Zlatá horečka a nové nominály
Když v lednu roku 1848 spatřil jeden ze zaměstnanců Johna Suttera něco lesklého v potoce v Sacramento Valley, netušil že právě odstartoval další zlatou horečku. Nejednalo se o pr vní naleziště na území USA. K nálezům zlata došlo již ve 20. a 30. letech v Georgii, Oregonu či Colloradu. Díky náhlému nadbytku kovu a faktu, že mincovna ve Filadelf ii byla příliš daleko, vznikalo v sousedství ložisek velké množství soukromých ražeb, které vláda sice tolerovala ale příliš neschvalovala. Příkladem může být Templeton Reid kter ý si roku 1830 otevřel soukromou mincovnu v Milledgeville v Georgii, kde razil 2, 5, 5 a $10 a byl později nařčen z toho, že mince váhou neodpovídají standardu a ražbu musel ukončit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ČÍNA–YUAN [JÜAN] Stručná historie, vybrané emise, související měnové oblasti
Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo).
Z hlediska notafilie je studium čínské měny poměrně složitou záležitostí. První zmínka o čínských bankovek pochází z roku 1368–1399, kdy měnovou jednotkou byl tzv. kuan (tzv. Kuan Systém; viz níže), na který v letech 1853–1964 navazoval cash systém s měnovou jednotkou cash (keš). Následoval Tael Systém, platící od roku 1853 do roku 1864. Název jednotky byl taels. Následoval dolarový systém, který byl platný od roku 1909 do období let 1906–1910.
Od roku 1949, kdy skončila tzv. čínská občanská válka, existují dva čínské státy; Čínská lidová republika1, nejlidnatější zem na světě se super velmocenskými ambicemi s hlavním městem Peking a Čínská republika2 územně omezená na ostrov Tchaj-wan (=Tchajwan) s hlavním městem Tchaj-pej. V prvém případě je základní měnovou jednotkou čínský yuan (= jüan; ISO kód CNY, ale často je používán také symbol RMB; v běžném zápise se uvádí nejčastěji ¥, tedy podobně jako je tomu u japonského jenu), dělící se na 1/10 yuanu; 10 ťiao (jiao; 角) a 1/100 – 100 fenů (分). V případě Čínské republiky je měnovou jednotkou tzv. nový tchajwanský dolar (tradiční čínština: 新臺幣 nebo 新台幣; pinyin: Xīntáibì). Tchajwanský dolar má obdobné dělení (1/10; 1/100) jako čínský yuan. ISO kód tchajwanského dolaru je TWD, který se však často nahrazuje zkratkou NT$. Původně platící systém tchajwanský yuan byl v roce 1946 nahrazen dolarovým systémem (1/100; cent; emise 1946 (Year 35 after 1911) Issue).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
