Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Mincovnictví USA (4)
Zlatá horečka a válka Severu proti Jihu
Nález zlata v Kalifornii umožnil vznik nových nominálů a dolaru se i přes problémy se spekulanty a devalvaci v roce 1853 dařilo. Občanská válka však vyhnala z oběhu nejen zlaté a stříbrné mince ale i niklové centy a na scéně se opět objevila alternativní platidla. 70. léta 19. století se stala obdobím rekonstrukce a politizace oběživa. Budoucnost dolaru rozdělila americkou společnost na dva nesmiřitelné tábory.
Zlatá horečka a nové nominály
Když v lednu roku 1848 spatřil jeden ze zaměstnanců Johna Suttera něco lesklého v potoce v Sacramento Valley, netušil že právě odstartoval další zlatou horečku. Nejednalo se o pr vní naleziště na území USA. K nálezům zlata došlo již ve 20. a 30. letech v Georgii, Oregonu či Colloradu. Díky náhlému nadbytku kovu a faktu, že mincovna ve Filadelf ii byla příliš daleko, vznikalo v sousedství ložisek velké množství soukromých ražeb, které vláda sice tolerovala ale příliš neschvalovala. Příkladem může být Templeton Reid kter ý si roku 1830 otevřel soukromou mincovnu v Milledgeville v Georgii, kde razil 2, 5, 5 a $10 a byl později nařčen z toho, že mince váhou neodpovídají standardu a ražbu musel ukončit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
