NÁKUP BEZ REGISTRACE.
Nakupujte pohodlně a jednoduše. Starosti nechejte na nás.
Zboží Vám doručíme cenným psaním České pošty.
(diskrétní obal, bezpečnostní balení, pojištění zásilky na plnou hodnotu obsahu)

*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail). Jednotný poplatek za expedici zásilky 99 Kč platí pro celou ČR a zahrnuje již balné, poštovné a pojištění zásilky. Distribucí maloobchodních objednávek je pověřena firma Zlaté mince - Numismatika. (zlatemince.cz)

Prodej zboží s místem dodání mimo Českou republiku podléhá dle § 110 zvláštnímu režimu jednoho správního místa a daň z přidané hodnoty podléhá legislativě příslušného státu.

Biatec - 5 dukát Ag Proof

Biatec – stříbrné keltské mince ražené kolem poloviny prvního století před naším letopočtem v oblasti dnešní Bratislavy. Název dostaly podle latinského nápisu BIATEC uvedeného v mincovním poli. Podle rozšířeného předpokladu se jednalo o jméno vladaře, či válečníka, keltského kmene Bójů, který se právě na území dnešní Bratislavy usídlil. Mince jsou známé také jako hexadrachny bratislavského typu, díky podobě s řeckými předlohami.

První zaznamenaná zpráva o nálezu mincí biatec v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) pochází z roku 1776. Objevily se například v místě dnešních ulic Československá, Michalská, Jesenského nebo v části Petržalka. Množství těchto mincí má původ v pokladu, který byl v roce 2009 objeven při rekonstrukci bratislavského hradu.

Více než sto dvacet mincí pochází z nedalekých Jarovců.

Mimo území hlavního města Slovenska byly biatecy dále nalezeny v Trnavě, v Pezinku, Malackách, ve Stupavě, Vajnorech, či například v Senci nebo na Děvíně. Řada mincí biatec pochází také z lokalit na rakouském území.

Kromě nápisu BIATEC se na mincích objevovaly i jiné nápisy psané latinkou, jako například COBROVOMARVS, IANTVMARVS, COVNVS, BVSV, BVSVNARVS nebo MACIVS. Jedná se o nejstarší užití písma na Slovensku.

Někteří slovenští historici keltský původ mince biatec zpochybňují.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Zlaté cihly bez čísla stojí o 19 procent víc než ty číslované !

Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.

Praha - Novela zákona o DPH změnila klasifikaci uzančních zlatých slitků výrazným způsobem.

Již v roce 2004, po vstupu ČR do Evropské unie bylo investiční zlato osvobozeno od DPH a stalo se skutečným a vyhledávaným investičním nástrojem. Díky tomu mohou i fyzické osoby nakupovat zlaté cihly a zlaté mince jako investiční instrument bez nutnosti odvádět z tohoto nákupu jinak obvyklou daň z přidané hodnoty. Ta přitom činí plných devatenáct procent hodnoty investice.

Osvobození od nutnosti odvádět DPH se však netýká všech zlatých předmětů. Zlaté šperky, zlaté nugety nebo zlaté plakety, medaile, plastiky, sošky a další umělecká díla jsou daní dále zatíženy.

Stejně tak mince jejichž ryzost neodpovídá hodnotě stanovené zákonem ( 900 tisícin ) nebo slitky, které nejsou vyrobeny v několika málo certifikovaných rafinériích. Taktéž velmi staré mince ( pocházející z let před r. 1800 AD) na, které se už nahlíží jako na starožitnosti ztrácí v očích investorů tuto atraktivní výhodu.

Nyní po pěti letech přichází český stát s dalším omezením. Zlaté slitky, které se mohou prodávat bez daně musí mít vyraženy vlastní číslo, podobně jako jsou číslem označovány třeba bankovky.

Jaký účel tím český zákonodárce sleduje a kde se inspiroval však zůstává odborníkům nadále nejasné.

Je totiž známým faktem že některé certifikované rafinérie produkují jak číslované tak i nečíslované slitky ve stejné kvalitě, ve stejných technických parametrech a prodávají je ve stejný den za stejnou cenu bez ohledu na to zda slitky mají číslo nebo ne.

Praxe pak přináší řadu otázek na, které nějak chybí odpověď.

Nad vším však zůstává především etický rozměr této novely zákona o DPH. V jaké situaci je dnes investor, který si zvolil a nakoupil slitky firmy a která slitky nečíslovala, místo slitků firmy B, která číslovala ? Nevadí mu nenadálá změna jeho investičního zlata na neinvestiční zlato během jednoho dne ? Nevadí mu změna pravidel "uprostřed hry" ? Možná ano, ale nebyl tázán.

Názor veřejnosti ( laické ani odborné ) na tuto změnu v zákoně o DPH nebyl jejími navrhovateli jak se říká "vykomunikován". Ale ten kdo čte poctivě každý zákon přijatý naší sněmovnou nemůže být překvapený. Bude-li mít letos v Čechách problém se zpětným prodejem těchto nečíslovaných zlatých slitků, může tak učinit bez problémů v sousedních zemích.

Hrst drobných může být jistota... Na návštěvě v Keni

Poslední keňské šilinky již tradičně utrácím v Nairobi několik hodin před odletem na místním tržišti poblíž hotelu Holiday Inn.

Již v okamžiku nákupu vím, že mám u sebe poslední peníze (dolarové bankovky jsou v jiné peněžence a jsou určeny na cestu na letiště a pobyt v tranzitu), kufr je již plný místních nezbytností jako je glazovaná keramika, knihy, košíky, skvělá keňská káva a čaj, a tak ten nákup je v podstatě jen rituální. Svírám v ruce hrst drobných a jsem si jistá, že za ně koupím něco úžasného. Tentokrát to však bylo složitější, drobných mincí je v Keni koncem roku 2012 nedostatek.

Pr vní vlastní mince v ydala Keňská republika v roce 1966 a byly v hodnotách 5, 10, 25 a 50 centů, další hodnoty pak byly 1 a 2 keňské šilinky. V roce 1973 a 1985 k této základní řadě přibyly dvě ražby mince v hodnotě 5 šilinků, v roce 1994 přibyla oblíbená 10šilinková mince a v roce 1998 se konečně objevila mince v hodnotě 20 šilinků.
Bez ohledu na rok ražby se dají všechny keňské mince poměrně dobře datovat i při zběžném pohledu, identif ikačním klíčem je portrét keňských prezidentů. Mezi lety 1967 až 1978 je zdobil por trét prvního prezidenta Keňské republiky Jomo Kenyatty. Na ražbě v letech 1980 se objevila ražba s por trétem Daniela arapa Moie a z různých důvodů se mince s jeho portrétem razily až do roku 2005, kdy se keňská národní banka vrátila k původnímu portrétu Kenyatty na nově ražených mincích v hodnotách 50 centů, 1, 5, 10 a 20 šilinků. Star ý typ 25 šilinku již nebyl ražen.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013