NÁKUP BEZ REGISTRACE.
Nakupujte pohodlně a jednoduše. Starosti nechejte na nás.
Zboží Vám doručíme cenným psaním České pošty.
(diskrétní obal, bezpečnostní balení, pojištění zásilky na plnou hodnotu obsahu)

*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail). Jednotný poplatek za expedici zásilky 99 Kč platí pro celou ČR a zahrnuje již balné, poštovné a pojištění zásilky. Distribucí maloobchodních objednávek je pověřena firma Zlaté mince - Numismatika. (zlatemince.cz)

Prodej zboží s místem dodání mimo Českou republiku podléhá dle § 110 zvláštnímu režimu jednoho správního místa a daň z přidané hodnoty podléhá legislativě příslušného státu.

Biatec - sada Ag b.k.

Biatec – stříbrné keltské mince ražené kolem poloviny prvního století před naším letopočtem v oblasti dnešní Bratislavy. Název dostaly podle latinského nápisu BIATEC uvedeného v mincovním poli. Podle rozšířeného předpokladu se jednalo o jméno vladaře, či válečníka, keltského kmene Bójů, který se právě na území dnešní Bratislavy usídlil. Mince jsou známé také jako hexadrachny bratislavského typu, díky podobě s řeckými předlohami.

První zaznamenaná zpráva o nálezu mincí biatec v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) pochází z roku 1776. Objevily se například v místě dnešních ulic Československá, Michalská, Jesenského nebo v části Petržalka. Množství těchto mincí má původ v pokladu, který byl v roce 2009 objeven při rekonstrukci bratislavského hradu.

Více než sto dvacet mincí pochází z nedalekých Jarovců.

Mimo území hlavního města Slovenska byly biatecy dále nalezeny v Trnavě, v Pezinku, Malackách, ve Stupavě, Vajnorech, či například v Senci nebo na Děvíně. Řada mincí biatec pochází také z lokalit na rakouském území.

Kromě nápisu BIATEC se na mincích objevovaly i jiné nápisy psané latinkou, jako například COBROVOMARVS, IANTVMARVS, COVNVS, BVSV, BVSVNARVS nebo MACIVS. Jedná se o nejstarší užití písma na Slovensku.

Někteří slovenští historici keltský původ mince biatec zpochybňují.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Jak se dělá mincovna (13) Oběžné mince nejvyšších nominálů

Není mi známo, proč ČNB při koncipování nové měnové strategie zvolila systém, ve kterém se pro dva nominály používaly mince i bankovky.

Jednalo se o hodnoty 20 Kč a 50 Kč. Zřejmě zde svoji roli sehrála potřeba rychle získat značné množství oběživa a ověřit si vhodnost použitých materiálů s ohledem na jejich životnost v oběhu. Mincovna v této praxi shledávala svoji budoucí příležitost, neboť doufala, že mince nominálů 10, 20 a 50 Kč se v oběhu rychle uplatní a zásoby v trezorech ČNB se budou postupně ztenčovat. Tyto informace ČNB pečlivě tajila, neboť si nechtěla připustit myšlenku, že by se mýlila při odhadech chování lidí a jejich reakcí na nové české peníze. Hlavní otázkou bylo, jak dlouho se mince a bankovky stejného nominálu udrží v oběhu, respektive se vrátí do trezorů ČNB.

Mincovna měla již v roce 1994 jistotu, že začne s ražbou mince 10 Kč, v počtu 20 mil. kusů. Jednalo se o naprosto odlišný materiál, jak od haléřových hliníkových mincí, tak mincí korunových z materiálu ocel s niklovou galvanizací.
Materiál pro minci 10 Kč ČNB zvolila ocel, na kterou je za studena naválcován tenký plátek mědi. Vznikne tak plech sendvičového provedení, kde po obou stranách je patrná světle červená barva mědi a uprostřed se leskne proužek oceli. Mnohokrát jsme ve Schwerte u firmy Deutsche Nickel přímo u válcovacích stolic sledovali, s jakou přesností se nejdříve tvoří ocelový plech a následně se na jeho povrch z obou stran naválcuje slabá vrstva mědi. Jednalo se o unikátní technologii, na kterou byli technici ve výrobě právem pyšní.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Kolonie, kolonie a zase kolonie… (1) Francie

Rozpínavost evropských států patřila od středověku vždy mezi výsady mocností mající přístup k moři.

Mezi tyto velmoci se řadí také Francie, která v první polovině 17. století kolonizovala severní Ameriku z hlediska obchodního, nežli z pohledu strategického. Ve své době to neměli kolonizátoři nikterak jednoduché, protože naráželi na neustávající odpor již dříve usídlených Portugalců a Španělů.

Založením Port Royal a posléze po třech letech také města Quebec, dali podnět k založení kolonie s názvem Nová Francie, která se nacházela u břehu řeky Sv. Vavřince. Založením města Lousiany expandovali kolonisté ve prospěch krále více na západ. Po prohrané tkzvané sedmileté válce s Anglií však Francie o tuto kolonii přišla. V této době se také rozhodla kolonizovat menší karibské oblasti, které se staly díky africkým otrokům výnosnými. Rokem 1604 se píše počátek kolonizace Francouzské Guyany, která zůstala kolonií do dnešních dob, proto se na tomto území platí evropskou měnou eurem. Francie se také kolonizačně rozvíjela na africkém kontinentu, kde získala značná území, o které postupem času opět přišla. Jednou z mnoha kolonií bych zmínil pohledem na bankovku stát na tomto černém kontinentě zvaný Francouzská Západní Afrika. Tato federace byla původně založena v roce 1895 jako unie Francouzského Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Senegalu a Francouzské Guiney. Postupem času se tato federace rozrostla o sousední teritoria Dahomey a Mauretánie. Po první světové válce bylo odebráno společenstvím národů Německu Francouzské Togo, které se připojilo k Dahomey, ale zachovalo si svou vlastní samosprávu. V průběhu svého trvání Francouzské Západní Afriky docházelo k mnoha reorganizacím, ale centrálně za chod unie odpovídal Dakarský generální guvernér přímo Ministerstvu pro kolonie v Paříži, naproti tomu jednotlivé složky této unie se zodpovídaly pouze Dakarskému gubernátu. V září 1958 proběhlo referendum o budoucnosti tohoto francouzského společenství. Jednotlivé země si zvolili možnost vzniku autonomních republik v rámci společenství, které však nemělo dlouhého trvání. Jako jediná si v tu chvíli zvolila cestu úplné nezávislosti Guiney.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.