Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí
Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny
16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb
1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské
ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou
poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého
groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury
je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický
sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Mezinárodní rok astronomie
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil, sepsal o tom zprávu nazvanou "Nebeský posel".
Praha, Vídeň - Za týden se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji astronom Johannes Kepler. Ten v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler pak vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Benátek ke Galileimu.
V roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Mezinárodní astronomický rok (IYA 2009) bude v Česku doprovázet řada soutěží. IYA 2009 vyhlásily UNESCO a Mezinárodní astronomická unie na počest 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil italský astronom Galileo Galilei.
Vedle českých mincí věnovaných J. Keplerovi zaujem českou numismatickou veřejnost i nová rakouská bimetalová mince. Bimetalová mince se skládá z vnějšího stříbrného prstence a pozlaceného jádra, které je tvořeno velmi vzácným prvkem, kterým je niob.
Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15 -25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů vodíku. Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé oceli, používá se v klenotnictví a medicíně. Slitiny niobu s cínem a titanem se používají pro výrobu supravodivých magnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silné magnetické pole.
Minci razí rakouská mincovna ve Vídni a na český sběratelský trh ji dováží Zlaté Mince - Numismatika.
Minci si můžete pohlédnout na této stránce, kde jsou taky uvedeny její technická data: