Galileo Galilei (15. 2. 1564 – 8. 1. 1642) – italský vědec, astronom a filozof. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní experimentální vědy. Proslul jako technický novátor: sestrojil například dalekohled pro pozorování oblohy, který pak dále vylepšoval. Do historie se zapsal také spory s katolickou církví.

Galileo se narodil v italském městě Pisa. Jeho otec si přál, aby syn vystudoval medicínu a stal se lékařem. Ke studiu Galileo vlohy rozhodně měl, zajímala ho však spíše věda, proto medicíny zanechal a začal se naplno věnovat matematice. Už v roce 1586 napsal knihu La Balancitta, o tři roky později byl jmenován do čela katedry matematiky v Pise. Na místě ale dlouho nevydržel a v roce 1592 nastoupil jako profesor matematiky na univerzitu v Padově.

První dalekohled sestrojil Galileo v roce 1609 a dále jej vylepšoval. S ním tak mohl dobře rozeznat třeba měsíční krátery nebo skvrny na Slunci, objevil také například čtyři měsíce Jupitera a Saturnův prstenec. Svými názory, založenými na výpočtech a pozorování vesmíru, se však začínal dostávat do sporů s církví, která zastávala konzervativní pohled na fungování světa. Už v roce 1604 totiž podpořil názory polského astronoma Mikuláše Koperníka s jeho heliocentrickou teorií. Útoky církve sílily po vydání Galileovy publikace Rozprava o dvou největších systémech světa (1632), kde Koperníkovu teorii nepřímo obhajoval. Dvakrát byl povolán do Říma před církevní tribunál, od mučení a přísného trestu ho zachránil zřejmě jen vysoký věk, a také fakt, že se po nátlaku zřekl svých názorů. Galileo zemřel v domácím vězení v Arcetri, rehabilitován byl až papežem Janem Pavlem v roce 1992.