Sada obsahuje tři umělecké návrhy na minci z emisního plánu ČNB
500 Kč
Jiří Kolář (24. září 1914 – 11. srpna 2002) –
český experimentální výtvarník a básník. Vůdčí osobnost Skupiny 42, která
vznikla v době německé okupace.
Jiří Kolář se narodil v Protivíně jako syn švadleny a
pekaře. V roce 1932 se vyučil truhlářem, ale vyzkoušel několik dalších
profesí: byl například i číšníkem nebo závozníkem.
Jeho básnická prvotina Křestný list vyšla v roce 1941
s podporou Františka Halase. O rok později se stal členem Skupiny 42,
která se umělecky zaměřovala na městskou periferii. Duch tohoto tvůrčího
období se promítl v jeho sbírkách Sedm kantát, Ódy a variace, Limb a jiné
básně a Dny v roce, které vyšly až po válce. Navazující sbírku Roky ve
dnech už vydat nestihl.
V roce 1945 se stal redaktorem v nakladatelství
Družstvo Dílo. V témže roce vstoupil do Komunistické strany
Československa, ale vzápětí z ní zase odešel. Do konfliktu s novým režimem
se dostal kvůli rukopisu Prométheova játra, který byl vyhodnocen jako
politický pamflet a kvůli němuž byl Kolář v roce 1952 zatčen a devět
měsíců pak strávil ve vyšetřovací vazbě. Od šedesátých let se
zaměřil na výtvarné umění: experimentoval s kolážemi, pro něž vytvořil
zcela nové techniky. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77, za což mu
československé úřady o dva roky později znemožnily návrat ze studijního
pobytu v západním Berlíně. I s manželkou se pak odstěhoval do Paříže. Ve
Francii založil Revui K, publikaci, která prezentovala české a slovenské
umělce žijící v exilu. V roce 1984 získal francouzské občanství, po
Sametové revoluci žil střídavě v Paříži a v Praze. Domů se i s manželkou
natrvalo vrátil v roce 1997.
Jeho výtvarné dílo je ve světě, zejména pak ve
Francii, velmi uznávané. V roce 1991 obdržel Jiří Kolář Řád T. G. Masaryka
a Cenu Jaroslava Seiferta. Zemřel v roce 2002 v Praze.