KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Izraelský poklad
Nález 2000 zlatých mincí
Koncem ledna letošního roku byl nalezen největší poklad na území Izraele. Jedná se o dva tisíce zlatých mincí, které byly nalezeny skupinou potápěčů na mořském dně v hloubce 12 metrů nedaleko od starého přístavu v Caesareji, který se nachází v památkové rezervaci Caesarea.
Ti, kdo nalezli ztracený poklad, byli členové místního potápěčského klubu. Podle jejich slov zpočátku se domnívali, že se jedná o nějaké nové mince-hračky, teprve později se přesvědčili, že se jedná o opravdový poklad. Ze dna vzali sebou pár mincí a na břehu běželi za ředitelem potápěčského klubu a ukázali mu mince, které našli, a on nález oznámil Oddělení mořské archeologie při Správě památek. Proběhla krátká příprava a poté spolu s potápěči caesarejského klubu sestoupili na mořské dno též potápěči Správy památek, kteří byli vybaveni detektorem kovů. Obě skupiny potápěčů vyzvedly z mořského dna 2000 zlatých mincí v nominálních hodnotách dinár, půldinár a čtvrtdinár. Podle slov ředitele Oddělení mořské archeologie při Správě památek Jakoba Sharbita se jedná o jedinečné historické svědectví přibližující nám život z dávné doby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
