Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou
dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek
moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.
Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např.
stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického
zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je
podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and
Applications (v angličtině).5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
POKLADY Z VRAKŮ (2) Stříbrná flotila
Španělské flotily s pokladem čelily na své dlouhé cestě mnoha nebezpečím.
Galeonám Stříbrné flotily 1715 se stal osudným hurikán, k zániku Consolación přispěli angličtí piráti. Lodí, která změnila chod dějin byla El Cazador, jejíž potopení přimělo Španěly k odstoupení Louisiany Francii. Do New Orleans nedorazil ani bývalý válečný parník SS Republic a i jeho zlatý náklad skončil na dně oceánu.
Concepción a Sir William Pipps
Nuestra Señora de la Concepción byla almirantou flotily 21 lodí vracející se do Evropy, která se v září 1641 střetla se silnou bouří. O několik týdnů později, 2. listopadu 1641, ztroskotala na útesu v místě nyní známém jako Silver Shoals východně od mělčiny Abrojos u pobřeží Hispanioly. Ztráta Concepción vezoucí náklad 100 tun stříbra a zlata bylo pro Španělsko těžkou ranou a zpráva o ztraceném pohádkovém pokladu se rychle roznesla. Fascinován příběhem o ztroskotání a neméně i faktem, že k němu došlo na mělčině, byl i lodní tesař a kapitán obchodní lodi z Maine William Pipps, který se pustil do shánění prostředků na záchrannou expedici. S podporou vévody z Albemarle Christophera Moncka, Pippsova výprava vyrazila z Nové Anglie a roku 1687 opravdu nalezla ztracenou Concepción.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.