Name: Nejkrásnější medailon II. - Královská pečeť - 2 Oz zlato b.k.
Brand: Pražská mincovna a.s.
Price: 190800 CZK
Rating: 5 (6 reviews)

Nejkrásnější medailon II. - Královská pečeť - 2 Oz zlato b.k.

PRAHA. NEJKRÁSNĚJŠÍ MĚSTO A NEJKRÁSNĚJŠÍ MEDAILON
„…Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká….Tam v lesích u Vltavy naleznete člověka, jenž tesá práh svého domu a podle toho nazvěte město Prahou…“
Legendární věštba Libuše, zakladatelky rodu Přemyslovců dala jméno Praze, nejkrásnějšímu městu na světě.

Na sklonku tisíciletí byla v kruhu odborníků, ředitelů světových mincoven, muzeí a galerií ohodnocena česká zlatá mince jako nejkrásnější zlatá mince na světě. Je příznačné, že šlo o minci Nové Město pražské akademického sochaře Vladimíra Oppla, která ve svých motivech bohatě čerpá z půvabů Prahy. Její podmanivá krása okouzlila snad každého kdo měl to štěstí a mohl si ji prohlédnout z blízka, nebo je rovnou miláček štěstěny a tuto minci získal do své sbírky.

Společnosti Zlaté Mince – Numismatika se podařilo získat autorská práva a souhlas České národní banky s využitím motivů této nejkrásnější mince pro ražbu „nejkrásnějšího medailonu“. Zároveň získala od autora i další sadu stylových návrhů, které výtvarník připravil pro mince 1/2 Oz, 1/4 Oz a 1/10 Oz. V roce 1998 však ČNB dala přednost odlišně provedeným návrhům a vydala mince v jiné podobě, Celá série těchto překrásných motivů od Vladimíra Oppla proto musela čekat na svoji realizaci bezmála 15 let.

Aby však nemohlo dojít k záměně s původní ražbou, byl první medailon ražen pouze z nezlatých slitin kovů. Další, bankou nerealizované návrhy budou Zlaté Mince - Numismatika vydávat i v žádaném provedení z ryzího zlata. Sběratelé, kteří oceňují dobový styl mincí si mohou stříbrný medailon zakoupit i ve speciálním povrchovém provedení s ušlechtilou patinou...

Realizací tohoto medailonu byla pověřena Pražská mincovna a.s.

Královská pečeť

Majestátní pečeť Karla IV. jako římského císaře a českého krále, 1377, 97 mm.
Národní archiv, Archiv České koruny, inv. č. 1210.

Typ pečetního obrazu: Pečeť portrétní, typ majestátní, sedící postava Popis pečetního obrazu: Na trůně bez opěradel sedí korunovaný panovník. V pravé ruce drží žezlo, v levé jablko. Koruna a mitra v ní umístěná zasahují do opisu. Po stranách trůnu stojí dva orli s rozepjatými křídly, pravý drží zobákem gotický stít s říšskou orlicí, levý tentýž štít s českým lvem. Trůn s panovníkem je umístěn na plošince spočívající na třech malých obloucích. V prostředním z nich je seshora zavěšené písmeno W, provedené v gotické majuskule.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Unikátní výstava mincí

Muzeum Chodska v Domažlicích Vás zve na výstavu k 850. výročí korunovace Vladislava II. českým králem.

Domažlice - Unikátní výstava mincí.

Výstava je pořádána ve spolupráci s Českou numismatickou společností a obsahuje téměř kompletní doklady o tzv. přemyslovském mincovnictví. Největší důraz je kladen na mince ražené v době vlády českého krále Vladislava II. Výstava je doprovázena i odbornými přednáškami významných osobností z oboru.

Návštěvníci výstavy mají možnost si jako suvenýr zakoupit stříbrnou kopii některého z vybraných platidel.

Výstava se koná v prostorech Chodského hradu do 30.6..2009

Otevírací doba Chodského muzea v Domažlicích:
15. duben - 14. říjen: denně kromě pondělí 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
15. říjen - 31. březen: pondělí - pátek 10:00 - 12:00, 13:00 - 15:00
Vstupné: 35Kč - plné, 15Kč - snížené

JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU

Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.

Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.

Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.