Otto von Habsburg (20. 11. 1912 - 4. 7. 2011) – nejstarší syn posledního rakouského císaře Karla I. a korunní princ rakousko-uherské monarchie. Byl novinářem, publicistou, spisovatelem, působil mimo jiné také jako dlouholetý europoslanec za německou stranu CSU. Byl propagátorem evropské integrace.

Otto von Habsburg se narodil ve vile Wartholz u Reichenau v Dolních Rakousích. Jeho rodiče byli budoucí císař Karel I. a arcivévodkyně Zita Burbunsko-Parmská. Po zániku monarchie rodina v roce 1919 emigrovala nejprve do Švýcarska a potom na portugalský ostrov Madeira, kde Karel I. zemřel. Později žil Otto s matkou a sourozenci ve Španělsku. Už od dětství byl připravován na budoucí roli panovníka, tomu odpovídalo jeho náročné studium, na které dohlížela matka. Zvládal hlavní světové jazyky a učil se také jazykům národů monarchie. (Při jedné z návštěv České republiky přiznal, že česky stále rozumí, i když hovořit už by nedokázal). Mezi válkami se vzdělával ve Španělsku a v Belgii, kde na katolické univerzitě v Lovani absolvoval studium politických a sociálních věd (1935).

Otto von Habsburg otevřeně vystupoval proti nacismu a logicky tak nesouhlasil ani s připojením Rakouska k Říši. Období druhé světové války strávil v exilu ve Spojených státech, neboť nacisté na něj vydali zatykač a majetek Habsburků zabavili. Po válce se zasazoval o sjednocování evropských národů, ostatně už od roku 1936 byl členem hnutí Panevropská unie, která usilovala o sjednocení Evropy na křesťanských principech.

Do rodného Rakouska se mohl vrátit až v roce 1961, kdy se oficiálně vzdal nároku na trůn. V zemi totiž už před válkou existovaly snahy některých politických uskupení o zavedení konstituční monarchie, jejíž hlavou se následník měl stát. Doma pak mohl užívat pouze občanského jména Otto Habsburg – Lothringen.

V letech 1979 až 1999 vystupoval v Evropském parlamentu za bavorskou konzervativní stranu CSU (členem se stal v roce 1982). Po pádu železné opony usiloval o integraci východoevropských zemí do EU, Čechy nabádal k odmítnutí Benešových dekretů a k dialogu se sudetskými Němci. Některé jeho kroky byly českou veřejností vnímány jako kontroverzní.

Otto von Habsburg byl oddaným katolíkem a Evropanem, působil v řadě evropských institucí, zasazoval se o náboženskou toleranci, mnoho času trávil cestováním a přednáškami. Byl také neobyčejně literárně činný. S ženou Reginou měl sedm dětí. Jeho tělo bylo po smrti uloženo v hrobce Habsburků v Kapucínské kryptě ve Vídni.