NÁKUP BEZ REGISTRACE.
Nakupujte pohodlně a jednoduše. Starosti nechejte na nás.
Zboží Vám doručíme cenným psaním České pošty.
(diskrétní obal, bezpečnostní balení, pojištění zásilky na plnou hodnotu obsahu)

*Cena je včetně DPH (Investiční zlato se sazbou 0 %). Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail). Jednotný poplatek za expedici zásilky 99 Kč platí pro celou ČR a zahrnuje již balné, poštovné a pojištění zásilky. Distribucí maloobchodních objednávek je pověřena firma Zlaté mince - Numismatika. (zlatemince.cz)

Prodej zboží s místem dodání mimo Českou republiku podléhá dle § 110 zvláštnímu režimu jednoho správního místa a daň z přidané hodnoty podléhá legislativě příslušného státu.

Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Korunovace Jiřího z Poděbrad - proof

Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471) – český král a vynikající diplomat, usiloval o vytvoření unie evropských států. Stabilizoval České království, rozvrácené válkou.

Obratný politik a diplomat Jiří z Poděbrad bývá často označován jako husitský král, přestože podle historiků typickým představitelem husitského hnutí nebyl. Ostatně u Lipan bojoval na straně Panské jednoty. Pravdou ale je, že přijímal podobojí a jeho příbuzní se účastnili husitských válek na straně Jana Žižky. Jiříkův otec Viktorin Boček se po Žižkově smrti hlásil k Sirotkům, legendárního vojevůdce však přežil o pouhé tři roky. Po smrti svých strýců začal Jiřík spravovat rodinné panství a majetek se mu dařilo úspěšně rozšiřovat, až se stal nejbohatším mužem v zemi. Díky tomu mohl získávat velký vliv na politické dění v Českém království, které po skonu císaře Zikmunda zmítala anarchie.

Roku 1448 dobyl Prahu ovládanou katolickými pány a do úřadu tam uvedl kališnického arcibiskupa Jana Rokycanu. Už čtyři roky poté byl sněmem vybrán za zemského správce a funkci vykonával i po nástupu nezletilého krále Ladislava Pohrobka. V době pětiletého správcovství se Jiřímu podařilo stabilizovat poměry v rozvrácené zemi a vrátit českému státu mezinárodní respekt.

Českým králem byl Jiří z Poděbrad zvolen na Staroměstské radnici v březnu roku 1458, po předčasné Ladislavově smrti. Nového krále zprvu podporoval i papež Pius II., který si představoval, že Jiřík přestoupí na katolickou víru a kališnictví vymýtí. Poděbrad ale nijak výrazněji proti husitům nevystoupil, což papeže rozzlobilo do té míry, že proti němu vyhlásil křížovou výpravu.

Jiří z Poděbrad se proslavil pozoruhodnou aktivitou, když navrhoval vytvoření mírové unie evropských států, čímž o několik století předběhl svoji dobu. Král zemřel nečekaně 22. března 1471. Jeho heslo Pravda vítězí, dodnes zdobí standartu prezidenta České republiky

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu drahých kovů.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince

Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

Ze světa kovových známek (14) Školské známky a žetony

Převážně kovové známky, jež byly v minulosti užívány žáky škol nebo byly vydány školami či podpůrnými školskými dobročinnými spolky, možno rozdělit dle funkce na čtyři kategorie.

Známky, které zprostředkovávaly žákům potravinovou pomoc, ražby vydané jako učební pomůcky, školní pracovní známky a ostatní ražby.

Snaha zajistit žákům z chudých rodin alespoň jedno teplé jídlo denně, a to zejména v dobách přechodného nedostatku potravin za války či době po ní následující, vedla již ve druhé polovině XIX. století k zakládání podpůrných školských organizací. Některé školy nebo svépomocné spolky organizovaly výdej polévek a dalších jídel prostřednictvím kovových známek. Patrně nejstarším a zároveň i neznámějším zástupcem této kategorie je známka mladoboleslavského Spolku pro podporu studujících založeného 13. března 1868 (obr. 1). Podpora byla poskytována studentům gymnasia a řemeslnické školy, od roku 1876 také žákům měšťanské školy, později i mladoboleslavské reálky. Podmínkou získání podpory byl dobrý prospěch a vzorné chování. Obědy byly studentům poskytovány od roku 1871, není ale známo, zda k evidenci byly užívané již v té době známky s nominální hodnotou studentský oběd. Podobné známky vydal Podpůrný gymnasijní spolek ve Vrchlabí (obr. 2), Státní reálné gymnasium v Náchodě (obr. 3), České gymnasium v Plzni (obr. 4), charitativní charakter měla dozajista i známka na polévku obecné školy v Bynově na Děčínsku (obr. 5). Bezplatné teplé jídlo poskytoval studentům a žákům v Plzni Spolek pro stravování chudé školní mládeže, od roku 1891 součást Spolku obecná kuchyně v Plzni. Půl litru polévky a chléb byly potřebným žákům vydávány za lístky, které vybraní žáci obdrželi od třídního učitele1. Českým sběratelům dobře známé kovové známky Obecné kuchyně v Plzni se prodávaly výhradně dospělým strávníkům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013