NEREALIZOVANÉ NÁVRHY
Československé bankovky po 50 a 100 Kčs
Po druhé světové válce centrální banka ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici bankovek o nominálních hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II. V důsledku peněžní reformy z května 1953 se však ani tato platidla nedostala do oběhu.
V rámci reformy nahradily stávající bankovky nová platidla vytvořená podle sovětského vzoru. Bankovky emise 1953 ovšem jak po grafické, tak zejména i po technické stránce plně nev yhovovaly požadavkům kladeným, nejen co se umělecké stránky týče, tak i jejich ochrany vůči falzifikaci. Nová platidla byla oproti našim předchozím bankovkám nevalné kvality. Všechny hodnoty se tiskly offsetem na týž papír s negativním (běločar ým) vodotiskem ve formě pěticípé hvězdy. Rovněž graf ický vzhled platidel byl nevalné úrovně a dá se v podstatě říci, že z tohoto pohledu jde o jedny z našich vůbec nejhorších bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
