JOSEF II. – FRANTIŠEK II. Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí
Následující pojednání představí inaugurační a holdovací ražby synů Marie Terezie z dynastie habsburskolotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. včetně žetonů vzbouřených brabantských a flanderských stavů.
V minulém čísle M&B byly připomenuty nejdůležitější historické události, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí. Kromě toho byly představeny pamětní ražby prvních dvou zde vládnoucích Habsburků, císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie, připomínající jejich inaugurace v provinciích Brabant a Flandry. Dlouhou řadu pamětních ražeb zakončí medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II.
Josef II. - nastoupení vlády v Belgii v roce 1780
Po smrti Marie Terezie († 29. 11. 1780) se její syn a spoluvládce ujal samostatné vlády. V témže roce zemřel Karel Alexandr Lotrinský († 4. 7. 1780) místodržící v Rakouském Nizozemí. Po krátkém angažmá Georga Starhemberga se stal novým generálním guvernérem Albert Casimir von Sachsen, který měl za manželku arcivévodkyni Marii Christinu, dceru Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Heraldika na mincích a medailích (6)
Dvě cesty víry
V průběhu 16. století sledovala také církevní heraldika slohovou proměnu od gotiky k renesanci. Vizuálně se od té světské podstatně nelišila, ale k velké změně došlo v samotné církvi. Pokračující zesvětšťování, patrné v myšlení a jednání vysokého kléru, muselo dříve nebo později vyvolat reakci.
„Zde stojím a nemohu jinak. Bůh mi pomáhej, amen.“ Ta slova dozněla v největším sálu biskupského dvora města Worms a nastalo ticho. Martin Luther (1483–1546), který tady měl roku 1521 odvolat své kritické téze zaměřené proti papeži a římské kurii, se tlaku nepoddal. S přispěním někter ých mocných feudálů se vyhnul upálení, které veřejně požadoval Řím, i zavraždění, které bylo v záloze jako náhradní, neveřejné řešení. Na říšském sněmu, před mladým císařem Karlem V., papežským legátem, biskupy a kurf iřty, tak Luther fakticky zahájil evropskou reformaci. S církevní heraldikou jsme se rozloučili ve středověku. Biskupské a arcibiskupské erby postupně zmnožovaly počty polí, podobně jako jsme to mohli sledovat na znacích světských knížat. Stejným způsobem vyjadřovaly moc, sílu a bohatství, tedy hodnoty světské a nikoli duchovní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.